Hitler a jiní
Heinrich Himmler
Himmler Heinrich, * 7. 10. 1900, † 22. 5. 1945, německý politik. V roce 1922 vstoupil do NSDAP a 1923 se účastnil mnichovského puče. 1927 – 30 zástupce říšského vedoucího propagandy NSDAP, od 1929 říšský vedoucí SS, od 1930 poslanec říšského sněmu. 1934 řídil noc dlouhých nožů (likvidace tzv. Röhmova puče). Od 1936 říšský vedoucí SS a šéf německé policie; velení SS podřídil i koncentrační tábory. Odpovědný za brutální zásahy a germanizaci na zabraných územích i za vyhlazování Židů, za útoky raket V 2 a organizaci VOLKSSTURMU. Od srpna 1943 říšský ministr vnitra, od července 1944 velitel tzv. náhradní armády. V lednu 1945 se pokusil sjednat mír se západními spojenci, 28. 4. 1945 na Hitlerův rozkaz zbaven všech funkcí, zatčen a vyloučen z NSDAP. Koncem května 1945 padl do britského zajetí (spáchal sebevraždu).
Adolf Hitler
Hitler Adolf, * 20. 4. 1889, † 30. 4. 1945, německý politik, nacistický diktátor 1933 – 45, válečný zločinec. Nespokojenost s postavením Německa a jeho územními ztrátami v důsledku versailleské mírové konference včetně poměrů ve výmarské republice jej po demobilizaci přivedla k politice. Vstoupil do Německé dělnické strany (DAP), 1921 inicioval změnu jejího názvu na NSDAP a stal se jejím předsedou. V roce 1923 se v Mnichově pokusil o puč, po nezdaru zatčen, odsouzen a vězněn – ve vězení napsal Můj boj (Mein Kampf), programový spis, v němž prezentoval svůj antisemitismus, rasismus, představy o vůdčí roli Germánů a o tzv. životním prostoru. V roce 1926 založil osobní policii SS. Ve volbách v létě 1932 získala NSDAP 37,4% hlasů. 31. 1. 1933 byl Hitler jmenován říšským kancléřem. V boji za samovládu použil všechny prostředky, likvidoval své politické protivníky (požár říšského sněmu 1933), zbavil se nepohodlných vůdců SA (tzv. noc dlouhých nožů 1934). Po Hindenburgově smrti v srpnu 1934 vyhlásil konec republiky a začátek budování třetí říše, sebe sama pak vůdcem národa. Stal se i vrchním velitelem armády. Budoval systém jedné strany, vševládný policejní režim, v zahraniční politice postupně, v podstatě bez odporu (politického appeasementu), revidoval versailleskou mírovou smlouvu (obnova branné moci 1935, obsazení Porýní 1936, anšlus Rakouska 1938, rozbití ČSR 1938 – 39). V létě 1939 uzavřel dvě smlouvy se SSSR a 1. 9. 1939 napadl Polsko, což vyvolalo rozpoutání 2. světové války. Zpočátku měl velké úspěchy (obsadil téměř bez odporu celou Evropu), koncem léta 1940 (bitva o Anglii) a zejména přelomu 1942 – 43 (bitva u Stalingradu) došlo ke zlomu. Hitler nastolil brutální totalitní režim a teror, mnohdy se souhlasem velké části německého obyvatelstva. V červenci 1944 unikl pokusu o atentát a začal ztotožňovat svůj osud s osudem státu. Na konci války, po vstupu sovětské armády do Berlína, spáchal sebevraždu.
Eichmann [ajchman] Adolf, * 19. 3. 1906, † 31. 5. 1962, německý politik. 1932 vstoupil do NSDAP a SS. Od 1939 vedl na hlavním říšském bezpečnostním úřadu referát pro židovskou otázku. Od 1941 organizoval dopravu Židů ze zemí okupovaných Německem do vyhlazovacích táborů. 1945 uprchl do Argentiny, 1960 byl vypátrán a unesen izraelskou tajnou službou Mossad do Izraele a po procesu v Jeruzalémě popraven.
Daluege [dalíge] Kurt, * 15. 10. 1897, † 23. 10. 1946, německý generál policie. Od roku 1928 vůdce SS v Berlíně, od 1933 náčelník pruské policie, 1942 – 43 zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě, 1946 odsouzen k trestu smrti.
Kaltenbrunner [kaltnbrunr] Ernst, * 4. 10. 1903, † 16. 10. 1946, rakousko-německý politik. Od 1932 člen NSDAP a od 1938 velitel SS v Rakousku. V letech 1934 – 35 vězněn pro vlastizradu. Po smrti R. Heydricha šéf úřadu říšské bezpečnosti a SD, odpovědný za brutalitu SS, pronásledování Židů i likvidaci německého hnutí odporu. V roce 1946 odsouzen v Norimberku jako válečný zločinec k trestu smrti a 1946 popraven.
Heydrich [hajdrich] Reinhard, * 7. 3. 1904, † 4. 6. 1942, německý policejní generál. V roce 1931 vstoupil do NSDAP a SS. 1932 Standartenführer; budoval bezpečností službu SD zaměřenou na politické zpravodajství. 1933 v čele politického oddělení policejního ředitelství v Mnichově. 1934 šéf tajné policie (GESTAPA). 1936 šéf bezpečnostní policie a SD, od 1939 vedl říšský bezpečnostní úřad. Od 27. 9. 1941 zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě. Zavedením brutálního režimu usiloval o zlomení českého odporu a tzv. pacifikaci, decimoval zejm. českou inteligenci; byl odpovědný za zločiny proti lidskosti, iniciátor a organizátor vyvražďování Židů. 4. 6. 1942 podlehl následkům atentátu, který uskutečnili českoslovenští parašutisté, vyslaní exilovou vládou v Londýně.
Hitlerjugend, Hitlerova mládež; německá nacistická organizace mládeže. Od roku 1926 Svaz německé pracující mládeže, od 1933 mládežnické oddělení NSDAP. Vedoucím 1931 – 40 B. von Schirach (1907 – 1974), 1940 – 45 A. Axmann (* 1913). V roce 1936 po zrušení všech německých mládežnických organizací (kromě katolických) vstupovala německá nežidovská mládež od 10 let věku do organizací Jungvolk (chlapci) nebo Deutsche Mädel (dívky), které organizovaly mimoškolní činnost a politickou výchovu. Chlapcům od 14 let byla určena organizace Hitlerjugend, kde se věnovali předvojenské výchově a nacistickému učení, dívkám od 14 let pak Bund der Deutschen Mädel, v níž byly vychovávány k mateřství a domácím povinnostem. Po dovršení 18 let nastupovali mladí do armády či do práce. V roce 1938 v těchto organizacích sdruženo 8,7 mil. německých chlapců a dívek; členství se rozkazem z března 1939 stalo brannou povinností.